V almanachu je zachyceno dění v obci k 15.06.2003. Nejsou zde zahrnuty povodně ze srpna 2002, kdy povodeň zrušila v obci 13 domů a mnoho dalších značně poškodila. Almanach byl vydán k 780.letému výročí existence obce, respektive k prvním zjištěným záznamům o existenci Lužce.
Obec Lužec nad Vltavou má 1378 obyvatel. Je řízena zastupitelstvem obce a radou obce. Zastupitelstvo má 15 členů a rada 5. Starostou je Štěpán Rampas, místostarostou Vratislav Rameš. Obec spravuje budovu obecního úřadu, dále Kulturní dům s kinem Vltavou, základní školu, mateřskou školu, dům služeb, čističku odpadních vod, kanalizaci, místní komunikaci, hasičskou zbrojnici, zdravotní středisko, hřbitov založený již v roce 1911, přívoz, místní zeleň, veřejné osvětlení, místní rozhlas a další.
Kulturní dům Vltavan byl zkolaudován v roce 1978. Kromě tělocvičny, kina, sauny a posilovny se v KD nachází i obecní knihovna. Veškerou činnost v oblasti kultury řídí Magda Šrámková, provoz knihovny Jitka Chládková. Činnost a využití kulturního domu je nepřímo závislá na trhu v odvětví kultury, na zájmu obyvatel a dostupnosti protagonistů. I přes tyto potíže je činnost kulturního domu pestrá. Magda Šrámková se snaží propagovat kulturu nejen na jevišti kulturního domu, ale pořádá různé zájezdy do divadel v Praze, Mělníku a Kralupech nad Vlt. . Vydatně se podílela i na organizaci oslav 780 tiletého výročí zrodu obce.
Součástí KD je i posilovna se saunou, kde jsou zařízení nejen k posilování, ale
i k rehabilitaci občanů a kadeřnictví. V tělocvičně cvičí žáci základní školy, v zimě zde trénují fotbalisté, k dispozici jsou stoly na stolní tenis a konají se zde turnaje v odbíjené.
V kině se promítají filmy i na širokoúhlé plátno, hrají se divadla, konají se zde významné slavnostní akce, školní besídky a častými hosty zde byli pražští umělci a zpěváci.
Nejstarší část školy byla vystavěna na základě dekretu Josefa II. v roce 1784. Byla dvoutřídní až do roku 1864 a dodnes tato budova stojí na školním dvoře. V roce 1885 byla dostavěna dvoupodlažní obecná škola se 4 třídami a vysvěcená 1. 9. 1885. V roce 1906 byla otevřena opatrovna, což je jako dnešní mateřská škola. Z důvodu rozrůstající se obce a tím i zvyšujícím se počtem žáků byla v roce 1921 zřízena vedle obecné školy i škola měšťanská. Vyučování bylo v budově obecné školy. Až teprve v únoru 1931 byla dokončena a zkolaudována přístavba měšťanské školy. Poslední přístavba školy směrem do dvora byla zkolaudována v roce 1996. Na konci sedmdesátých let 20. stol. byla zahájena výstavba mateřské školy, která byla zkolaudována v roce 1983.
Základní škola Lužec nad Vlt. byla zřízena s účinností od 1. 1. 2003 jako právnická osoba – příspěvková organizace. Organizace je členěna na následující útvary: základní škola, školní družina, mateřská škola a školní jídelna. Ředitelkou těchto integrovaných pracovišť se stala MGr. Eva Tejová, zástupcem PaeDr . Jaroslav Lhotský. Základní škola má toho času 217 žáků a 19 zaměstnanců, mateřská škola 42 žáků a 5 zaměstnanců a školní jídelna má 4 zaměstnance. Vedle hlavního předmětu činnosti provozuje organizace doplňkovou činnost a tou je poskytování stravovací služby i jiným osobám.
Dokončení a kolaudace domu služeb byla v roce 1989. Slouží k privátnímu podnikání v obchodech a službách obyvatelstva. V přízemí se nachází mlékárna, obchod s použitým zbožím, trafika, domácí potřeby, masáže Světlany Bogomolové, která provádí masáže jak klasickým způsobem, tak i metodou tepelných buněk. V přízemí je rovněž dobře vybavená lékárna společnosti Arnika Mělník, v níž pracuje MGr. Zdeňka Příhodová. Celé první patro patří České policii, která zde má služebnu pro Lužec nad Vltavou a okolí.
Všechny prostory domu služeb jsou plně využity.
Budova v Mělnické ulici byla několikrát renovována. Teď má vše to, co zdravotnické zařízení v obci potřebuje. Je zde obvodní lékař MUDr. Rudolf Rácz, zubní lékařka MUDr. Marie Petrů a dětská lékařka MUDr. Dagmar Karbanová. Tyto zdravotnické profese pro obec stačí, lékaři jsou vytíženi a lidé spokojeni.
Místní firmy najdete pod odkazem .... ZDE
Sportovní činností v obci byla od 19 stol. bohatá. Tělovýchovné organizace byly ustanoveny podle zájmu mladých lidí takto: Sokol od roku 1869, fotbal od roku 1923, ženská česká házená ve 20 letech 20. stol. a krátce po roce 1945, box od roku 1942, lední hokej.
1) V roce 1869 byla přičiněním národně probudilých mužů v Lužci a okolí založena tělovýchovná organizace Sokol. Prvním starostou se stal Josef Abt, účetní místního cukrovaru. V roce 1878 byl Sokol rozpuštěn výnosem c.k. místodržitelství proto, že byly v Lužci s velikou okázalostí konány oslavy Husovy. V roce 1881 prodal Ladislav Jiránek, majitel mlýna v Lužci nad Vlt., ještě s jinými občany žádost na znovuzřízení Sokola pod názvem Sokol Povltavský. Žádosti bylo c.k. místodržitelem vyhověno. Od té doby vyvíjel Sokol pestrou činnost. Kromě tělovýchovy na nářadí pořádal společenské zábavy, zejména divadlo, šibřinky, taneční zábavy, dále turistické výlety, oslavy významných výročí a později účasti na Sokolských sletech. Dne 1.května 1920 byla založena Dělnická tělocvičná jednotka (DTJ). Vedla si též dobře. Jejím prvním předsedou byl Jaroslav Seibt. V činnosti se nelišila od Sokola. V rámci reorganizace tělovýchovy v ČSR v roce 1949 Sokol zanikl. Jeho náplň činnosti včetně fotbalu převzala jednota Slavoj.
2) V roce 1923 byl založen fotbalový klub, registrovaný pod názvem Sportovní klub (S.K.) Lužec nad Vltavou. Do dnešní doby změnil několikrát název. Už v roce 1927 byl klub přejmenován na A.F.K. Lužec a o rok později na Atletický klub (A.C.) . Po roce 1949 se klub jmenoval Slavoj a až v devadesátých letech 20. století se název opět mění na A.F.K. Eletis Lužec nad Vlt. podle místní firmy, která klub sponzoruje. Fotbal v Lužci má bohatou tradici a nikdy se od roku 1923 nerozpadl. Nejvyšší úspěch zaznamenal tehdejší Slavoj v osmdesátých letech, kdy po 4 roky hrál I. A třídu krajské soutěže. Po sestupu se až dosud drží v I.B třídě. Klub má pěkný stadion, travnaté a škvárové hřiště, kabiny, zavlažování a oplocení. Dosavadním prezidentem A.F.K. Eletis je Vladimír Tauchman.
3) V květnu 1942 byl v Lužci nad Vlt. ustanoven nový sportovní oddíl – box. Byl zaregistrován pod názvem Boxerský atletický Club (B.A.C.) Lužec nad Vltavou. Zakladateli byli František Heřman, František Horáček a František Plicka. Box slavil velké úspěchy v boxerské lize.
Soupeři B.A.C. Lužec byly kluby B.C. Star Praha, B.C. Roudnice, B.C. Kladno, B.C. Hradec Králové, NSK Kralupy nad Vlt., S.K. Letná Zlín, S.K. Aso Olomouc, B.C. Sezimovo Ústí, B.C. Velký Borek, B.C. Plzeň a mnoho dalších. Mezi předními boxery Lužce byli Václav Buňata, Václav Glázr, Antonín Rybář, Václav Pechan, Josef Vedlík, Václav Prachař, Josef Knotek a další. V roce 1945, po skončení II. světové války se někteří boxeři odstěhovali do pohraničí a box v Lužci nad Vlt. zanikl.
4) Lední hokej byl v Lužci nad Vlt. zejména po II. světové válce hojně provozovaným sportem. První hřiště bylo na tůni ještě s nízkými mantinely, pak na bývalém Sokolovském cvičišti ( dnes tam stojí Kulturní dům) a naposled za fotbalovým hřištěm. Hokej v Lužci nad Vltavou končil v sedmdesátých letech, kdy se musely zápasy hrát na umělém ledě.
Sbor dobrovolných hasičů byl v Lužci nad Vlt. založen 3. 10. 1901.
Zakladatelem sboru a prvním starostou hasičů byl Augustin Klavík, ředitel místního
cukrovaru. První vybavení sboru byla ruční čtyřkolová stříkačka tažená koňmi,
160 m hadic, 2 plácačky, 1 žebřík, 1 hák a 1 lékárnička. Hasiči byli velmi
aktivní. Pořádali různá cvičení, soutěže, plesy, staročeské máje, provozovali
záchrannou a samaritánskou činnost, pomáhali lidem při povodních a hlavně zachraňovali
majetky a životy občanů při požárech.V roce 1926 už měli hasiči motorovou stříkačku.
Rozvoj a aktivita místních hasičů byla vzestupná. Stará hasičská zbrojnice už nestačila po mnoha letech na uskladnění hasičské techniky a tak v roce 1988 začala výstavba nové hasičské zbrojnice uprostřed obce v parku na místě starého hřbitova. Hlavními aktéry stavby byli vedoucí stavby Antonín Rybář, stavební dozor Ing. Pavel Šára a organizaci brigádníků – hasičů převzal starosta hasičů Josef Šianský. Stavba trvala 24 měsíců a hasiči na ní odpracovali 10. 915 hodin. Dne 9. května 1990 byla hasičská zbrojnice slavnostně předána místním hasičům do užívání.
Lužečtí hasiči jsou dodnes velmi aktivní.V roce 2001 oslavili důstojně 100 leté výročí od založení Sboru dobrovolných hasičů. V roce 2002 se vydatně podíleli pod vedením starosty hasičů Josefa Šianského na záchranářských pracích při katastrofálních povodních a to nejen v Lužci nad Vltavou, ale i v okolních vesnicích. (poznámka: Podrobnější popis činnosti místních hasičů je uveden v brožůrce „100 let Sboru dobrovolných hasičů v Lužci nad Vltavou 1901-2001“).
Organizace Český svaz rybářů má v Lužci také značnou tradici. Vše začalo tak, že v roce 1964 Jiří Rohlíček a Miroslav Rákos, organizováni u rybářů v Mělníku, začali stavět chatu u tůně. Oni a i ostatní místní rybáři chodili na brigády do Delty, aby vydělali peníze na výstavbu chaty a na materiál. A v té době se dohodli, že zůstanou v rybářské organizaci Mělník, ale po dohodě se základní organizací vytvořili v Lužci nad Vltavou odbočku. Jiří Rohlíček a Miroslav Rákos byli členové výboru mělnické organizace a také jimi zůstali po zřízení odbočky.Jiří Rohlíček byl hospodářem 6 let a členem výboru 28 let.Současně mají lužečtí rybáři asi 30 členů. Jejich hlavní prací je údržba vodních nádrží, zušlechťování okolí obou tůní a zvelebování životního prostředí.
Požitkem je pak vlastní rybolov, který vrcholí každý rok rybářskou soutěží nejen dospělých, ale i dětí a mládeže. Současným předsedou odbočky místních rybářů je Rudolf Šmucr. Obec Lužec nad Vlt. má také 4 porybné, kteří si hlídají svá teritoria proti pytlákům.
V minulosti byla organizace zahrádkářů velmi aktivní. V obci odpracovali zahrádkáři mnoho hodin na úpravě parků, záhonů, obrubníků a chodníků. V sedmdesátých letech 20. století byla za pomoci obce postupně budována zahrádkářská osada „ Křemen“. Nyní je v osadě 49 zahrádek a chat. Osadu obývá 8 místních majitelů zahrádek a 41 extérních. Na sklonku 20. století se Svaz zahrádkářů rozdělil na osadu Křemen, kde je nyní předsedou Jan Matoušek a jednatelkou Zuzana Buchtelová a na místní organizací zahrádkářů, kterou vedou bratři Merhautové.
Osada Křemen se stala vzornou zahrádkářskou kolonií. Osadníci si zavedli do osady elektrický proud a rozvod užitkové vody na zalévání.
Pro členy obou zahrádkářských organizací je práce na zahrádkách zálibou, rehabilitací a radostí z výpěstků stromů, zeleniny a květin pro vlastní potřebu.
Mezi zájmové organizace patří i velice oblíbený oddíl vodáků, který vede Rudolf Šmucr. Existuje od roku 1982 a za těch 20 let se na vlastnoručně vyrobených pramicích vystřídalo na putovních táborech na řekách Vltava, Otava, Berounka, Sázava a Ohře několik generací dětí a více než 60 dospělých. O účast na tomto putování je stále velký zájem. Jízda na pramicích a večery u ohně při kytaře jsou pro všechny jistě hezké zážitky. I když někdy počasí zrovna nepřeje.
Vodáci organizují každý rok v létě vodáckou regatu. Je to soutěž skupin na pramicích. Start je na kanále pod mostem, ve Vraňanech soutěžící přenesou loď na Vltavu a jedou zpět po Vltavě až k tůni, kde je cíl. Soutěž je tak populární, že se regaty toho času zúčastňují desítky týmů i z dalekého okolí. V cíli je občerstvení a večer taneční zábava pod širým nebem.